Léčivé rostliny, keře, stromy

Kustovnice čínská - GOJI

Kustovnice čínská je keř dorůstající asi 2,5 m. Větve se snadno rozklánějí. Listy jsou na větvích jednotlivě i ve svazečcích po třech. Jsou kopinaté až vejčité. Podle zeměpisné polohy a klimatu kvete od června do srpna. Květy jsou nafialovělé opylované hmyzem. Plodem je červená bobule asi 2,5 cm podlouhle oválná . Kustovnice roste dobře na lehčích půdách i půdách chudých. Při dobrých půdních podmínkách a dostatku vláhy se velmi odvděčí velikostí plodů i jejich vyšším počtem

 

Výsadba

Půda by měla mít okolo pH 8, spíše lehčí písčitojílovitá . Nejlépe je vysazovat v březnu až dubnu, na vzdálenost 2 – 2,5 m. V řádcích může být na 1 – 1,5 m. Vyplatí se dát do jámy buďvyzrálý hnůj lépe kompost. Půda kolem rostlin se udržuje nakypřená, bez plevelů nebo zamulčovaná kůrou.

Chlevská mrva se dává dle možností na podzim . Koncem dubna 500-600 kg /ha močoviny, v květnu až červnu 500-600 kg/ha fosforečnanu amonného. Od konce května až po celé období kvetení a násady plodů každých 15 – 20 dnů důkladný výživový postřik na list, listovým hnojivem.

Zalévejte každých 25 dní od konce dubna až do poloviny června dle možností. Jednou až dvakrát v září a říjnu. První a poslední zálivka by měla být vydatná až 60mm.

Cílem je zajistit brzkou násadu plodů. První rok se hlavní kmen zapěstovává do výšky 50 -60 cm. Okolo hlavního kmene si vyberte 3-5 postranních větví rovnoměrně rozmístěných, které budou sloužit jako základ koruny a ty seřízněte na 10-20 cm, aby se podpořilo druhotné větvení. Mezitím nechte 3-4 větve z hlavního kmene bez zaštipování, ty budou sloužit jako dočasná plocha pro rannou násadu plodů. Nově narostlé výše položené větve se zakracují, aby se posílily niže položené výhony.

Ve druhém roce vyberte jeden silný, vertikální výhon ze spodního patra jako prodloužení kmene. Zakraťte jej o 10-20cm, aby se podpořilo větvení. Potom vyberte 1 až 2 pruty a zakraťte je o 10cm pro plodné výhony. Pokud jsou nějaké vlky z kosterních nebo vedlejších větví, ponechte jeden a zakraťte ho 10-20cm nad korunou stromu.Potom ponechte 4-5druhotných výhonů, které budou tvořit drhotnou plodící plochu. Všechny ostatní výhony z hlavního kmene se odstraní .

Ve třetím až pátém roce následuje postup z druhého roku a použijte spodní větve, aby posílily a zvětšily korunu. Pokud nějaký vzpřímený výhon vyroste z vrchní části rostliny,ponechte jeden a zakraťte ho 10 -20 cm nad korunou. Když neroste žádný vertikální výhon z hlavního kmene, vyberte 1 – 3 vertikální výhony z vrchních větví 15 – 20 cm od hlavního kmene a zakraťte je, na 20 cm nad korunou.

Po pěti letech pěstování dorůstá průměrný strom výšky 1,6 m a šířky koruny 1,5m. Kmen má průměr asi 6 cm.

Prořezávání
Hlavní účel prořezávání je zmladit větve a získat pravidelně a vysoce plodící rostlinu. Princip je odstranit překřížené větve, zahušťující větve, přestárlé větve a kořenové výmladky. Chceme vypěstovat zdravé výhony v prázdných místech koruny, které budou produkovat nové plodné výhony. Jarní prořezávání se provádí od poloviny do konce dubna. Odstraníme suché větve (díky dehydrataci) ze zimy.

Cíl letního prořezávání je odstranit posilující výhony z hlavního kmene a hlavních větví. Ačkoliv pokud je v koruně mezera nebo prodloužení kmínku odumírá, udržujte je a zakracujte pro druhotné rozvětvení. V místech bez kmene vyberte vertikální výhony a nechte je do10 cm nad korunou. 

Zimní prořezávání se provádí po sklizni nebo v únoru a březnu příští rok. Odstraňte silné výhony ze spodu a vrchu kmene, aby se udržela výška rostliny. Odstraňte staré, slabé, vzpřímené, překřížené, nemocné nebo trnité větve uvnitř koruny.

Použijte silné výhony vyštipováním k vyplnění koruny a prodloužení plodného období.. Seřízněte přerostlé výhony. Nejnižší výhony by měly být 30 cm nad zemí. Po prořezání by měli být výhony rovnoměrně rozmístěny pro dobrý přístup světla a vzduchu.

Sklizeň a sušení ovoce
Sklizeň. Optimální sklizeň je, když je ovoce zralé z 80 – 90 %. Vyvarujte se sklini po dešti. Bobule potřebují šetrnou péči, aby nedošlo ke stlačení a poškození. Sušení může být přirozeně vzduchem nebo mechanickou dehydratací.

Sušení vzduchem
Rozmístěte plody ve vrstvě 2 cm a plody během sušení neotáčejte plody dokud nejsou suché. Pokud se plody sklízí po dešti, tak můžete plody promíchat dřevěnou tyčkou pro lepší usušení.

Mechanická dehydratace. K sušení použijte proud horkého vzduchu. Sušárna je rozdělena do tří teplotních sekcí. V první sekci je teplota 40 – 50 o C a plody se tu nechávají 24 hodin.V druhé sekci je teplota 50 – 55 o C kde plody zůstanou 36 – 48 hodin. Ve třetí sekci je teplota 55 – 65 o C a plody zde zůstanou 24 hodin. Potom se plody vezmou ven ze sušárny, odstraní se stonky a plody se mohou vážit a balit.

Ochrana rostlin
Integrovaný systém kontroly. Spalte všechny napadené větve a listy i jiné zbytky z pole a odstraňte všechen okolní plevel. Posilte závlahu a hnojení k docílení silného stromu.

Chemická ochrana.

Závisí na nemoci a napadení hmyzem. Musí se vybrat vhodné chemikálie, koncentrace chemikálií a způsob aplikace dle druhu napadení.

Kůra z kořenů
Kůra z kořenů se používá při nachlazení , kašli, krvácení z nosu, diabetu, bolestech zad, bolest v krku, revmatismu, snižuje cholesterol, pomáhá při impotenci.

Čaj ze sušených plodů a listí.
Snižuje krevní tlak , snižuje obsah cholesterolu v krvi. Pravidelné použití zlepšuje funkci ledvin a jater.

Olej ze semen je výborný na vysušenou pokožku, při svědění i jako antibiotikum.

Konzumace sušených a čerstvých plodů.

Upravuje vysoký tlak, posiluje zrak, odstraňuje závratě, bolesti v kříži, chronické ,,vnitřní“ krvácení, krvácení z nosu, astma, únavu.


Rakytník řešetlákový - Hippophae Rhamnoides


Rakytník řešetlákový / Hippopha rhamnoides / je nazýván citroníkem severu a své pojmenování si skutečně zaslouží. Obsahuje vysoký podíl vitamínu C a jeho plody jsou jedlé jak čerstvé, tak upravené do džemů a kompotů. Keř je velmi elegantní, trnitý, s uzkými listy a stříbřitě šedými, drobnými květy.Ty se na podzim změní v ozdobné oranžové bobule v bohatých trsech.

Rakytník je keř nebo menší strom vyskytující se hlavně v Číně, Mongolsku, Nepálu, Indii a na Sibiři, nyní rozšířený po celé Evropě. Je trnitý, obvykle 2metry vysoký, má zeleno-stříbrné listy a oranžové bobule. U nás se používá většinou jako okrasný nebo zpevňující keř na náspech u silnic, ale léčivé účinky této rostliny byly donedávna přehlíženy. Má 10x více vitamínu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek (vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku vitaminu C pokryje jedna jediná bobulka). Kromě toho je rakytník vítanou zásobárnou vitaminu A a organických kyselin. Rakytník má značné biostimulační účinky, výrazně podporuje imunitní systém, je velmi vhodný při rekonvalescenci. Podporuje tvorbu žluči a trávicích enzymů, stimuluje činnost jater a plic, reguluje krevní oběh. Pomáhá tedy při plicních nemocech, léčí žaludeční vředy a různá kožní onemocnění včetně akné, je schopný tlumit bolest a rakytníkové masti regenerují tkáně při omrzlinách a popáleninách. Rakytník také zabraňuje vypadávání vlasů. Vynikající je pro očistu organismu od toxických zplodin, dále rozpouští hleny, zlepšuje stav kloubů při revmatismu, vykazuje i protinádorové účinky. Velký boom v současné době zažívá v USA - jsou známy první pozitivní výsledky při léčbě rakoviny děložního krčku. Plody rakytníku jsou přirozeným koncentrátem všech nejdůležitějších vitamínů.

Název Hippophae pochází ze staré řečtiny a v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové totiž věděli, že zvířata pasoucí se v oblastech, kde rostla tato dřevina, tloustla a jejich srst dostávala lesklý nádech.

 

 


 

Pěstování: Je velmi nenáročný a mnohostranně užitečný pro permakulturní zahradu. Dusík poutající bakterie v jeho kořenech obohacují půdu dusíkem. Snáší velmi dobře sucho (nesmí ale zaschnout po vysazení, než zakoření!). Má daleko rozvětvený a hluboký kořenový systém. Vytváří kořenové výhonky, proto ho vysazujte jen tam, kde časem jeho rozrůstání nebude na obtíž. Je ideální pionýrskou dřevinou na zpevnění dun, sutí, pro vytváření přírodních porostů na písčitých propustných půdách (např. rekultivace lomů). Jemně vláknité, středně těžké dřevo se používá v řezbářství.

 

Je to rostlina dvoudomá, proto je potřeba vysadit samčí i samičí keře. Samičí rostlina je ta, která plodí, proto se doporučuje vysazovat v poměru pět samičích na jednu samčí. Pozná se hlavně na jaře, podle větších zárodků pupenů. Plody rakytníků se suší a dělá se z nich čaj. Výborné jsou kompoty, protlaky, sirupy a hlavně přírodní ovocný rakytníkový likér. Nejvíce vitaminů a ostatních biologicky účinných složek má rakytník na počátku zrání (konec léta). Jeho jediným velkým problémem je, že se velice nesnadno sklízí. Na trnitých větévkách plody drží pevně, protože nemají stopky a jsou měkké. Zpravidla se při trhání rozmačkají a šťáva předčasně vytéká. Plody se proto sbírají až v zimě - nejlépe při minus deseti stupních Celsia. V zimě se odstřihnou celé větvičky, dají se do mrazicího boxu a pak se lehce seškrabávají. Nebo v terénu rozprostřeme pod keřem plachtu a zmrzlé bobule setřeseme na zem. Protože vysokou teplotou se vitamin C „ztrácí“, je tedy velice dobré rakytníkové bobulky zmrazit. V průběhu zimního období je můžeme dle libosti konzumovat.
Rostliny jsou hrnkované v kontejnerech 9 - 10cm

 Schizandra - klanopraška


 Gotu-kola - Pupečník


 Stevia - sladká tráva




Bylinky

Máta, šalvěj, oregano, citronová tráva, tymián, saturejka, bazalka a další... 

Papriky, rajčata, okurky

Zahájily jsme prodej paprik! Rajčata a okurky v prodeji od 3.5.2010

Převislý jahodník do truhlíku

Převislé jahody do truhlíku. Kvetou červeně, bíle a růžově. Dopřejte si jahody na balkoně za 45,-

Nechte si vysadit truhlíky

Pokud si u nás truhlíky zakoupíte nebo si přinesete vlastní, rádi Vám je našimi rostlinami vysadíme. Vysazujeme jak truhlíky na balkon, tak popř. i mísy na hrob nebo kamenné květináče.